Pragotherm
Pragotherm
Pragotherm
Pragotherm

Partneři

Nizozemský vzor pro sídliště

V panelácích žije čtvrtina české populace.
Na pražských sídlištích podle prognóz vzroste podíl seniorů a méně vzdělaných obyvatel.
Architekti varují před rizikem vzniku sociálně problematických oblastí a ukazují, jak se tomu dá předejít.


Na sídlištích žije čtvrtina české populace. Jen v Praze, například na Jižním městě či Proseku, jsou domovem pro asi 450 tisíc lidí. Ti úspěšnější se z paneláků poslední dvě desetiletí postupně stěhují jinam. Sociální struktura obyvatelstva sídlišť v hlavním městě se sice zatím z celopražského průměru zásadněji nevymyká, ale podle prognóz v nich vzroste podíl seniorů a méně vzdělaných obyvatel. To by mohlo představovat riziko vzniku sociálně problematických oblastí, nebo dokonce vyloučených lokalit.

Budoucností sídlišť se zabýval mezinárodní workshop, který se koncem minulého týdne uskutečnil v sídle ministerstva pro místní rozvoj Praze. "V České republice se podařilo, že se sídliště nestala ve většině případů ghetty," uvedla na úvod workshopu Olga Letáčková, náměstkyně ministryně pro místní rozvoj.

Odstrašující případ

V některých západoevropských metropolích jsou však sídliště sociálně vyloučenými lokalitami a potýkají se s vysokou kriminalitou. Amsterodamské sídliště Bijlmermeer se začalo stavět jako sociální nájemní bydlení v 60. letech minulého století. Ve výškových domech vzniklo 13 tisíc bytů.

"V roce 1965 vyšel v novinách článek, který označoval Bijlmermeer za město budoucnosti. Ty obrovské problémy, které se objevily prakticky okamžitě po dokončení projektu v roce 1974, nás zaskočily," popsal své zkušenosti Joop de Haan, zástupce ředitele Agentury pro řízení projektů města Amsterodam. Bijlmermeer se postupně stal nejchudší čtvrtí nizozemské metropole s vysokým podílem drogově závislých a s tím spojenou kriminalitou. Ti, kteří měli možnost, ze sídliště odcházeli.

V roce 1992 město začalo konat. Rozhodlo se zbourat prvních 2500 bytů. "Regenerace celého sídliště bude dokončena v roce 2022 nebo 2024," uvedl de Haan, jenž byl 10 let ředitelem projektu revitalizace Bijlmermeeru. Projekt obnovy a ozdravení nizozemské čtvrti tak potrvá 30 let.

De Haan navštívil několik pražských sídlišť a byl překvapen, jak dobře vypadají. "Berte to jako varování, co se může stát velkým sídlištím postaveným v 70. letech minulého století," prohlásil s odkazem na Bijlmermeer. Sídliště dělá podle něj nebezpečným velké množství veřejných volných prostor. V Bijlmermeeru jejich podíl zredukovali z 80 procent na polovinu.
Je potřeba se bavit o budoucnosti sídlišť už dnes. Musí přijít o svou anonymitu, říká architekt David Tichý.


Ze 13 tisíc bytů ve výškových budovách jich město 45 procent zrenovovalo a 55 procent zbouralo. Na jejich místě postavili jiný typ obytných budov − nízkopodlažní. Demolice jsou podle de Haana tím nejzazším řešením problémů sídlišť. Zmizely i tři kilometry dálnic, nahradily je ulice s oddělenými pruhy pro auta a cyklisty. Čtvrť už dnes není jen místem, kde se přespává, vznikly v ní pracovní příležitosti, školy a sportoviště. Podařilo se snížit míru nezaměstnanosti obyvatel Bijlmermeeru z 16 na devět procent. Za úspěch považuje de Haan i to, že kriminalita spojená s drogami je v této čtvrti na úrovni celoamsterodamského průměru.

"Naším cílem zpočátku nebylo přilákat do čtvrti střední třídu, ale zabránit stávajícím obyvatelům ve stěhování se pryč," popsal ambice města de Haan.

Pilotní projekty revitalizace veřejných prostor sídlišť

V Česku, podobně jako v dalších zemích bývalého sovětského bloku, jsou panelová sídliště dědictvím bytové politiky bývalého režimu. "Zatímco na konci 90. let byl ve východním Německu na sídlišti každý čtvrtý byt, v západním Německu to byl každý šedesátý," řekl architekt Michal Kohout.

Mezi známé nedostatky sídlišť patří hlavně chybějící parkovací místa, monotónní zástavba, chybějící obchody a různé služby, neudržované veřejné prostory a absence prostorů pro potkávání se s lidmi.

S postupnou privatizací bytového fondu v posledních dvou dekádách se nově vzniklá společenství vlastníků a družstva zaměřila spíše na vylepšování stavebně technických standardů domů. Na komplexní regeneraci sídlišť a jejich dlouhodobou strategii rozvoje se zaměřuje výzkumný projekt Sídliště, jak dál? Vznikl před pěti lety a zapojila se do něho sídliště v českých městech Štětí a Jilemnice. Konkrétně jejich obyvatelé a zástupci měst.

Města patří s počtem svých obyvatel mezi menší, ale konkrétně v Jilemnici žije na sídlišti třetina všech obyvatel. "Jsou to sociálně relativně fungující lokality, zejména na sídlišti v Jilemnici žije střední třída," řekl architekt Filip Tittl.

Většina domů je v soukromém vlastnictví, kdežto veřejné prostory vlastní a spravují převážně města. Majitelé domů v minulých letech investovali významně do oprav domů jako takových. "Veřejná prostranství jsou ale relativně ve špatném stavu," uvedl Tittl.

Cílem projektu je zvýšit atraktivitu sídlišť ve Štětí a v Jilemnici tak, aby se minimálně jejich obyvatelé nikam nestěhovali. Architekti vytipovali ve veřejném prostoru místa, která mají sloužit všem obyvatelům sídliště. Například pro zbudování náměstíčka nebo místa pro trávení volného času. Vyčlení se lokality, kde by mohly vzniknout obchody nebo třeba komunitní centra. Projekt revitalizace sídlišť řeší i parkování.

Například ve Štětí momentálně tvoří podíl veřejných prostor 60 procent, ale plánem je ho snížit na 40 procent. V Jilemnici architekti navrhují doplnit bytové domy o nízkopodlažní zástavbu individuálního bydlení. "Myslíme si, že v českém prostředí to je relativně dobrá strategie, jak garantovat určitou úroveň sociálního mixu v těchto lokalitách a zároveň jak dramaticky nezvyšovat hustotu jejich zástavby," míní Filip Tittl.

Zdroj: ihned.cz/ Martina Marečková

 

Energetický štítek Reference Státní dotace Dotace na zateplení Zelená úsporám Rekonstrukce domu Zateplení fasád Výměna oken Financování Úvěry Program Panel Revitalizace

Dotace IROP

Dotace IROP aktuálně...

> Více
Panel 2013+ změna úrokové sazby

Od 1. ledna 2018 dochází ke změně úrokové sazby u programu Panel 2013+ ...

> Více
Nizozemský vzor pro sídliště

Z pražských sídlišť by se mohly stát vyloučené lokality. Vzor pro uzdravování panelových ghett ukazuje Nizozemsko...

> Více

PRAGOTHERM, servis fasád s.r.o.
Bílenecké nám. 6/4
184 00 Praha 8 - Dolní Chabry
tel.: +420 266 313 728
info@servisfasad.eu
www.servisfasad.eu

O SPOLEČNOSTI    SLUŽBY    ŘASY A PLÍSNĚ    FINANCOVÁNÍ    DOTACE    
Dnes je 22.09.2018 svátek má: Darina


Předpověď počasí >>